Jak vybrat správnou směs závodních pneumatik pro rally, slalom a závody do vrchu

Volba správné směsi závodních pneumatik patří k nejdůležitějším rozhodnutím před každou rychlostní zkouškou či jízdou. Správně zvolená směs (měkká, střední, tvrdá apod.) může jezdci výrazně zlepšit přilnavost a čas, zatímco špatná volba může vést k přehřátí gumy, ztrátě gripu nebo naopak nedostatečnému zahřátí pneumatik. V tomto článku si vysvětlíme obecné zásady výběru směsi v závislosti na povrchu, délce jízdy, teplotních podmínkách a opotřebení.

Co ovlivňuje výběr směsi pneumatik

Výběr správné směsi ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi hlavní patří:

• Typ a délka závodu: Jinou směs zvolíme pro krátký slalom na hladkém asfaltu a jinou pro dlouhou rallye rychlostní zkoušku na hrubém povrchu. Platí, že čím delší úsek musíte na jedné sadě ujet, tím odolnější (tvrdší) směs zpravidla potřebujete.

• Teplota vzduchu a povrchu: Teplotní podmínky výrazně ovlivňují fungování gumy. Obecně čím teplejší počasí a asfalt, tím tvrdší směs se volí, zatímco v chladu lépe fungují měkčí gumy. Měkké směsi se rychle zahřejí i v chladnu, ale v horku by se přehřály; tvrdé naopak v horku vydrží, ale za nízkých teplot zůstávají studené a trvá delší dobu než se zahřejí.

• Povrch (suchý vs. mokrý, hladký vs. abrazivní): Na suchém povrchu s dobrým gripem můžeme využít tvrdší směs, pokud je dostatečně teplo. Pokud je povrch mokrý nebo jen vlhký, volíme měkčí směs. Abrazivní (hrubý) asfalt či štěrk urychlují opotřebení pneumatik – na takovém povrchu může měkká guma “odejít” velmi rychle, takže je bezpečnější volit tvrdší směs.

• Hmotnost a výkon vozidla: Těžší vůz či silné auto s vysokým výkonem více namáhá pneumatiky. U těžkých a výkonných aut se směsi zahřejí rychleji a také rychleji opotřebují, takže často potřebují tvrdší směs než lehké vozy. Naopak lehký automobil může využít měkčí směs, aniž by ji hned zničil – a získá tím lepší přilnavost.

• Styl jízdy a nastavení vozu: Agresivní jízda pneumatiky zahřeje a opotřebuje více. Naopak plynulý styl jízdy dokáže využít grip měkké směsi po delší dobu. Roli hraje i pohon (FWD vs. RWD vs. 4x4) a nastavení geometrie.

Tip: Je třeba zohlednit všechny výše uvedené faktory najednou – není to jen o měkké vs. tvrdé, ale o celkové strategii. Ve zkratce: typ a délka závodu, teplota (okolí i asfaltu), povrch, vůz i jezdec – to vše hraje roli při volbě směsi. Zkušení jezdci si často vedou poznámky o chování různých směsí v konkrétních podmínkách, aby příště věděli, co funguje nejlépe.

Základní charakteristiky Závodní pneumatiky Extreme Performance Tyres se vyrábějí v různých stupních tvrdosti pryže, označované jako R5 měkká, R7 střední a R9 tvrdá směs. K tomu existují i speciální směsi – například extra měkké směsi W3, extra tvrdé tréninkové směsi X. Každá z nich má jiné vlastnosti: Extra měkká směs W3: Extra měkká směs poskytuje okamžitý výkon na suché trati nebo na mokrém a vlhkém povrchu, je potřeba dbát velký důraz na teplotu pneumatiky a následné přehřátí. Měkká směs R5: Poskytuje maximální přilnavost díky tomu, že se dokáže dobře “zakousnout” do mikronerovností povrchu a rychle se zahřeje na provozní teplotu. Ideální je do chladných podmínek a na krátké úseky, kde není potřeba dlouhá životnost. Nevýhodou je totiž rychlejší opotřebení a přehřívání – měkká guma se při delší zátěži může snadno přehřát a ztratí výkon. Střední směs R7: Představuje kompromis mezi gripem a výdrží. Zahřívá se středně rychle a má univerzálnější použití. V mírných teplotách a na středně dlouhých tratích často poskytne nejvyrovnanější výkon. Mnoho jezdců volí střední směs, pokud si nejsou jisti podmínkami – nabízí jistotu, že pneumatika vydrží a funguje přiměřeně dobře i když není úplně ideální volbou pro daný extrém. Tvrdá směs R9: Má delší životnost a odolnost vůči opotřebení i vysokým teplotám. Hodí se do horka, na dlouhé rychlostní zkoušky nebo velmi abrazivní povrchy, kde by měkká pneu odcházela. Tvrdá směs však poskytuje méně gripu, zvláště dokud se dostatečně nezahřeje. Její provozní teplotní okno je posunuté výše – potřebuje více energie (agresivnější jízdu nebo delší čas), aby dosáhla ideální teploty.

Z výše uvedeného vyplývá základní pravidlo: měkká = vyšší grip (ale kratší výdrž), tvrdá = delší výdrž (ale nižší grip). Střední směs je pak zlatá střední cesta. V praxi je však výběr ovlivněn kombinací více faktorů zároveň, proto někdy jezdci volí i zdánlivě překvapivě – například tvrdší směs, než by odpovídalo teplotě, pokud je čeká velmi dlouhý úsek.

Vedle toho existují i speciální směsi pro jiné disciplíny – například směs S4 určená pro drift (je měkká kvůli gripu, ale bez tvrzené bočnice a s vyšším Treadwear kolem 160, aby snesla drifty)​. Směs X je speciální tréninková směs s extra velkou výdrží. Pro time-attack nebo track day jízdy nabízejí zase směsi označené HL či N, které mají specifickou optimalizaci (např. tvrdší bočnici a střední tvrdost pro konzistentní výkon v okruhovém provozu).

Také konstrukce pneumatik může být různá. U rallyových a okruhových slicků se často setkáte s pojmem tvrzená bočnice. Vyztužené bočnice zvyšují stabilitu pneumatiky v zatáčkách a odolnost proti průrazu či deformaci při vysokém zatížení. To je užitečné zejména v rally, kde na pneu působí nerovnosti a boční síly, nebo u těžších a výkonnějších aut. Dále Extreme VRC má speciální závodní kostru označenou LK, která disponuje větší tuhostí.

Specifika výběru směsi pro různé disciplíny

 Nyní se zaměřme na tři populární disciplíny – rally, slalom a závody do vrchu – a na to, jaké požadavky kladou na pneumatiky. Každá disciplína má svá specifika, která ovlivňují výběr směsi.

Rally (rychlostní zkoušky) Délka jednotlivých RZ bývá od pár kilometrů až po desítky kilometrů a pneumatiky musí často zvládnout více RZ bez výměny (podle pravidel nebo strategie). Navíc mezi RZ jsou přejezdy, kde pneu mohou vychladnout. Pro výběr směsi v rally platí obecné pravidlo: kratší a chladnější erzety = měkčí směs, delší a teplejší erzety = tvrdší směs. Je to dáno jak teplotou, tak opotřebením. Například na asfaltové rally může mít posádka na výběr měkkou a tvrdou směs. Pokud je ráno chladno a RZ jsou kratší, měkká směs zajistí, že pneu rychle získá ideální teplotu a poskytne grip od startu. Naopak odpoledne při vyšších teplotách nebo na dlouhých úsecích s hrubým asfaltem zkušení jezdci sahají po tvrdší směsi, která vydrží celý úsek, aniž by se přehřála.

V rally se také řeší nevyzpytatelné počasí. Když hrozí déšť nebo je trať vlhká, nasazují se mokré pneumatiky či směsi. Ty mají měkčí směs a drážky – u Extreme Performance Tyres jsou to směsi W3/W5, které jsou přímo optimalizovány pro mokrý povrch.

Profesionální týmy v rally někdy volí i kombinace různých směsí na auto (např. jinou na přední a zadní nápravě) pro specifické podmínky, ale to je pokročilá strategie. Pro hobby jezdce je lepší držet se jedné směsi na celém voze pro předvídatelné chování.

Rada pro dlouhé RZ: Pokud vás čeká opravdu dlouhá rychlostní zkouška, může se vyplatit zvolit o něco tvrdší směs a počítat s tím, že první kilometry pojedete opatrněji, než se gumy zahřejí. Ke konci už budou v ideální teplotě a umožní vám jet naplno, zatímco příliš měkká směs by mohla v závěru už být přehřátá a klouzat. Samozřejmě je nutné mít směs v takovém případě “přečtenou” – vědět, jak se chová za studena, a nepodcenit zahřívání.

Slalom (autoslalom)

Autoslalom je disciplína s velmi krátkými tratěmi – často kolem 1–2 minut jízdy – plnými ostrých zatáček, kde se bojuje o každou desetinu. Pneumatiky zde nehřejí dlouho, ale musí podávat maximální výkon okamžitě. Typicky se jezdí na hladkém asfaltu parkovišť či letištních ploch.

Pro slalomové závody se obecně používají měkčí směsi. Důvodem je jednak krátké trvání jízdy (opotřebení za jednu jízdu je malé, takže si můžeme dovolit měkčí gumu s lepším gripem), jednak potřeba rychlého zahřátí. Měkká pneumatika dosáhne provozní teploty už během prvních zatáček, zatímco tvrdá směs by se možná ani nestihla ohřát na optimální grip za tak krátkou dobu. Hobby jezdec ve slalomu obvykle volí soft či medium slicky (nebo semislicky) v závislosti na počasí:

• Za chladného počasí i tepla jednoznačně měkkou směs, jinak by pneumatiky zůstaly studené a klouzaly. Např. směs odpovídající R5 (soft) je vhodná, protože funguje už od ~15 °C povrchu.

• Vlhko nebo déšť: Slalom se jezdí i za deště. V takém případě pomůže, pokud máte mokré pneu či aspoň měkké směsi s drážkovaným vzorkem. 

Tip: U slalomu máte možnost mezi jízdami zkontrolovat tlak a teplotu pneumatik. Ideální tlak v pneumatice je naprosto zásadní pro dosáhnutí maximálního výkonu.

Závody do vrchu

Délka tratě se pohybuje od 1 do třeba 10 km, jízda trvá zpravidla 2–5 minut. Povrch je převážně asfalt (různé kvality) a profil tratě zahrnuje jak ostré zatáčky (vracáky), tak rychlé úseky. Pneumatiky se zde zahřívají intenzivně (auto jede celou dobu naplno, bez úlev), ale po projetí cílem mají čas vychladnout, než pojedete další jízdu.

Pro závody do vrchu je klíčová maximální přilnavost, protože každé uklouznutí stojí drahocenný čas. Zároveň však pneumatika musí vydržet celou trať bez výrazného poklesu výkonu. Jakou směs zvolit?

• Pokud je trať krátká (do ~3 km) nebo je chladné počasí, mnoho jezdců volí R5 měkkou směs. Guma se stihne akorát zahřát a po pár minutách jízdy ještě není úplně zničená. 

• Pro delší tratě (5–10 km) či ve velkém horku bývá bezpečnější střední směs. Auto pojede několik minut naplno, pneu se bude zahřívat déle – střední směs zajistí stabilnější chování ke konci jízdy. Měkká guma by mohla na dlouhém kopci ke konci vadnout (přehřát se a ztratit grip). Naproti tomu střední udrží výkon. V našich podmínkách střední až měkká bohatě pokryjí většinu závodů do vrchu.

• Mokré podmínky: Při závodech do vrchu na mokru platí totéž co jinde – nasadit mokré pneumatiky s měkkou směsí. Ale pozor, pokud trať osychá, může se stát, že v některých úsecích už mokré gumy budou trpět (extra měkká směs se na suchu přehřívá). Hillclimb je v tom zrádný, že start dole může být mokrý a vrchol kopce suchý. Někdy se volí kompromisní intermediate směs nebo se zvolí suchá měkká směs a jede se opatrněji ve spodní části.

Tip: Před závodem do vrchu si zjistěte, jakou teplotu má asfalt dole a nahoře na trati (může se lišit). Pokud je možnost, odjeďte tréninkovou jízdu na jedné směsi a po dojetí zkontrolujte opotřebení a teplotu pneumatik – když jsou příliš studené (málo ojeté, chladné na dotek), zvolte měkčí směs; pokud jsou přehřáté, trhají se nebo vadnou, je to signál, že příště potřebujete tvrdší směs nebo lépe chladit.

Závěrem: kombinace zkušeností a experimentování Volba správné směsi pneumatik je tak trochu alchymie – zahrnuje znalost teorie i praktickou zkušenost. Tento článek poskytl základní vodítka: jak se obecně chovají měkké vs. tvrdé směsi, na co myslet v různých disciplínách. Pro hobby jezdce je důležité těmito radami se řídit, ale zároveň sledovat vlastní zkušenosti. Profesionální týmy si často dělají podrobné poznámky o každé směsi, měří teploty pneumatik po dojetí a zkoušejí různé varianty. Nebojte se inspirovat – i jako amatéři můžete například investovat do pyrometru a po jízdě si změřit teplotu běhounu na vnější/střední/vnitřní části. Zjistíte tak, jestli pneumatika pracovala v optimálním rozmezí, nebo byla podchlazená či přehřátá. Podle toho pak příště upravíte volbu směsi nebo tlaků. Pamatujte, že neexistuje univerzální ideální směs pro všechny situace. Klíčem je porozumět podmínkám a požadavkům konkrétní jízdy a podle toho kompromis zvolit. S praxí získáte cit, kdy sáhnout po měkké gumě pro maximální atak a kdy naopak zvolit tvrdší, která vám umožní bezpečně dokončit závod ve stabilním tempu. Nakonec jde hlavně o jistotu a důvěru v obutí – když víte, že máte správné pneumatiky, můžete se plně soustředit na jízdu. Přejeme hodně úspěchů na tratích a vždy správnou volbu směsi!